Z údajů SZÚ vyplývá, že pro necelých 10% obyvatel České republiky jsou stále hlavním zdrojem vody domovní nebo veřejné studny. Mnoho lidí dále využívá studniční vodu na chatách a chalupách. Podle posledních známých publikovaných odhadů bylo v roce 1989 v ČR přes 750 tisíc domovních studní a skoro 20 tisíc veřejných studní, v současné době jsou tato čísla zcela určitě mnohem vyšší.
Mít vlastní studnu nebo vrt je výhoda: voda je vždy čerstvá a nemusí se za ni platit. Avšak aby se studna nestala namísto levného zdroje vody zdrojem starostí a zdravotního rizika, musí se o ni někdo starat.
Bývaly doby, kdy byla voda ze studní symbolem kvalitní vody a lidé jí dávali přednost před vodou z kohoutku. Bohužel už to docela dlouho neplatí, jak opakovaně ukazují rozbory (nejen) ve vodohospodářských laboratořích. Během roku kvalita vody ve studních kolísá, a to například v závislosti na intenzitě zemědělského hospodaření nebo podle počasí (sucho, jarní tání, deště…). Kvalitu vody ve studních a vrtech je nutné pravidelně kontrolovat. Optimální je celková kontrola studny dvakrát do roka, na podzim a na jaře.
Podle statistik voda ve více než 90% studní dlouhodobě neodpovídá hygienickým požadavkům, a to nejméně v jednom ukazateli. Nejčastějšími problémy jsou nevyhovující mikrobiologické ukazatele, překročené limity dusičnanů a limity pro hodnotu zákalu a železa. Spousta majitelů studní však o kvalitě vody ze své studny nic neví.
Studna není izolovaným útvarem. Představuje organickou součást přírody a našeho životního prostředí. Právě voda ze studní jako velmi citlivý indikátor vypovídá o tom, jak se společnost chová k životnímu prostředí. Studna, stejně jako každá vodohospodářská stavba, potřebuje pravidelnou kontrolu a údržbu.
