Měrná tepelná kapacita je fyzikální veličina, která vyjadřuje množství tepla, kterým se těleso ohřeje o 1 kelvin. Velký význam plní v termodynamice.
Tepelná kapacita je určena jako podíl dodaného (či odebraného) tepla a teplotní změny (rozdílem teplot mezi počátečním a konečným stavem, kdy bylo teplo dodáváno).
Vysvětlení: v látce jsou „batůžky“, do kterých nakumuluje tepelná energie a ta se přenáší. Tepelná kapacita uvádí, kolik takových „batůžků“ kapalina má.
Čím větší hodnota tepelné kapacity, tím je kapalina lepší. Tepelná kapacita se značí C a jednotkou je joule na kelvin, tedy J.K-1
Z nejběžnějších látek má největší tepelnou kapacitu voda (4180 J.K-1), Proto je často používána jako kapalina pro přenos tepla (ústřední topení apod.). Voda patří mezi tepelné izolanty. Zahřívají se velmi pomalu, ale teplotu si déle udrží. Řadí mezi ně i sklo, papír, vzduch,… .
Relativně malou kapacitu mají kovy, což usnadňuje jejich tepelné zpracování. Rychleji se zahřejí , ale také rychleji chladnou. Nazýváme je tedy tepelnými vodiči.
