V případě použití polyfosfátové technologie nedochází k odstraňování vápníku a hořčíku ze zdrojové vody. Celková tvrdost zůstává zachována.
Jak tedy polyfosfátová technologie funguje?
Polyfosfáty fungují na principu tzv. sekvestrace. Sekvestrační činidla se využívají v technologii úpravy vody, mimo jiné pro úpravu tvrdosti.
Jednotlivé malé částice (menší než 10µm), jež jsou rozpuštěné ve vodě, mají tendenci se navzájem přitahovat. Důvodem pro toto chování je existence oblastí s pozitivním a negativním nábojem. Skupiny částic, které se shlukují v důsledku interakcí opačných nábojů, tvoří ve vodě tvrdé usazeniny – vodní kámen. Tomuto procesu lze zabránit aplikací velmi malého množství polyfosfátu. Polyfosfáty mají tendenci potahovat malé částice tenkou vrstvou, čímž se sníží jejich vzájemná přitažlivost a dojde ke změně rozložení povrchového náboje. Takto „potažené“ částice mají sklon se spíše odpuzovat než přitahovat, zůstávají tedy suspendovány ve vodě a nevykazují tendenci se usazovat.
- Polyfosfáty jsou schopné omezit tvorbu usazenin vodního kamene již ve velmi nízké koncentraci
- Polyfosfáty nejen zabraňují tvorbě vodního kamene, ale napomáhají i rozpadu a následnému odstranění již usazených vrstev.
- Polyfosfáty mohou také účinně potlačovat korozi železných i neželezných kovů a slitin.
Při úpravě vody pomocí polyfosfátové technologie nedochází ke snížení tvrdosti vody v pravém slova smyslu. Minerály (vápník a hořčík) zůstávají ve vodě zachovány, mění se pouze struktura částic.
Polyfosfátová technologie se využívá při úpravě tvrdosti užitkové vody, zejména pro pračky, myčky, sprchy a bojlery. Pro úpravu vody určené ke konzumaci lze tuto technologii využít, avšak je nutné dbát zvýšené pozornosti při specifikaci vhodného zařízení a řešení instalace zařízení.
